Chovatelské informace/Naše články v odborných časopisech

Časopis Papoušci, ročník VIII, květen–červen 2008 (3/2008)

Umělý odchov mláďat papoušků III. díl – inkubace vajec a líhnutí

Vývoj zárodku ve vejci

Doba vývoje zárodku ve vejci je u každého druhu papouška individuální a je popsána v chovatelské literatuře. Obecně lze říci, že vývoj mláděte papouška ve vajíčku od snesení vejce po vylíhnutí mláděte trvá podle druhu od 17 do 30 dnů.

Podstatný vliv na délku vývoje může mít i teplota a vlhkost prostředí, v němž je vejce umístěno. Vyšší teplota vývoj zárodku urychlí, nižší teplota naopak zpomalí. Vlhkost má vliv na hmotnostní úbytek vejce v době inkubace, a tím i na dobu vývoje zárodku a schopnost vyklubání ve správnou dobu. Proto může být rozdíl v době inkubace ± 1 až 2 dny mezi líhnutím při odchovu rodiči a při inkubaci v různých typech líhní. Rozdíl doby inkubace může být u stejného druhu papoušků mezi různými páry, když všechny ostatní faktory jsou shodné. Rozdíly mohou být mezi hodnotou uvedenou v literatuře a zkušenostmi z praxe.

Růst zárodku

V hnízdě samička vejce neustále zahřívá a pravidelně obrací. Otáčením vajíčka zajistí stejnoměrné prohřívání vajíčka a postupné prorůstání zárodku do celého objemu. V líhni zabezpečuje obracení vejce plynulé naklápění roštu nebo systém válečků. Pokud nemáme líheň s automatickým naklápěním či obracením, otáčíme vejce ručně. Pokud by cévní síť nevyplnila celý objem vajíčka, došlo by k nedostatečnému vývoji zárodku a ten by v dalších fázích vývoje odumřel. Bez otáčení by také hrozilo, že zárodek v některém místě přiroste ke stěně vajíčka.

Kontrola zárodku ve vejci

Zárodek ara 6 dní

Nejjednodušší kontrolu provádíme prosvícením, nejlépe potmě a od tupé strany vajíčka – od vzduchové komůrky. S vajíčkem se musí manipulovat opatrně, držet ho ve vodorovné poloze, tak, jak je uloženo v líhni nebo v hnízdě, nepřeklápíme jej ani s ním prudce nepohybujeme. Prosvícením lze zjistit nejen oplozenost vejce, pohyb zárodku, ale také polohu mláděte před líhnutím.

Na kontrolu srdečního tepu existuje přístroj, který umí změřit frekvenci srdečního tepu zárodku ve vejci. Tento přístroj lze využít ke zjištění, zda je zárodek ve vejci živý. V průběhu líhnutí pomůže v rozhodování, zda začít mláděti pomáhat, či nikoliv.

První polovina vývoje ve vejci

V oplozeném vajíčku lze většinou již po 2–4 dnech vývoje při prosvícení spatřit v horní straně vajíčka (při pohledu shora) malý, sotva znatelný, červený kroužek ve žloutku. Po dalších 2–3 dnech se ve středu žloutku objeví malý červený terčík, od kterého vedou cévy červené barvy. Během dalších dnů inkubace je síť cév výraznější a hustější a rozrůstá se dál do prostoru vajíčka. Koncem první třetiny až poloviny inkubace je možné sledovat při prosvícení ve vajíčku pohyb. U některých druhů papoušků lze oplozenost vejce zjistit prosvícením až v polovině inkubace (např. u eclectusů).

Druhá polovina vývoje ve vejci

V druhé polovině inkubační doby mládě roste a vyplňuje stále více objemu vejce. Vejce je v některých místech po prosvícení tmavé, neprůhledné. Na tupém konci je viditelná vzduchová komůrka, její stěna je kolmo k podélné ose vejce. Zárodek se ve vajíčku pohybuje.

Závěr vývoje ve vejci

Zešikmení vzduchové komůrky před naklubáním

Pokud je vše v pořádku, pak v závěrečné fázi před líhnutím zaujme zárodek polohu hlavou k tupé straně vajíčka, kde je vzduchová komůrka. Při prosvícení lze sledovat pohyb na rozhraní zárodku a vzduchové komůrky. Stěna vzduchové komůrky se zešikmí. Při umělém odchovu je třeba 2 až 3 dny před očekávaným vylíhnutím ukončit naklápění nebo obracení vajíčka. Mládě se musí stabilizovat, aby zahájilo klubání. Protože v líhni většinou bývá vajíček ze snůšky několik, musíme nejstarší vejce, které se bude klubat a potřebuje zvýšit vlhkost, přemístit do dolíhně.

Jako dolíheň lze použít i inkubátor bez ventilátoru, kde zvýšíme vlhkost vzduchu na 80 % a snížíme teplotu na 36 až 36,3 °C, tedy o 1 °C od teploty, která byla nastavena v líhni od začátku inkubace. Vyšší vlhkost je nutná pro zvláčnění skořápky a blány a tím k lepší prostupnosti. Nižší teplota se nastavuje proto, že mládě už samo produkuje teplo a při vyšší teplotě by se mohlo přehřát, což by mohlo negativně ovlivnit líhnutí.

Asi 1–2 dny před naklubáním skořápky se mládě proklube do vzduchové komůrky, v této době se může ozývat z vejce pípání. Do vzduchové komůrky se mládě musí dostat protrhnutím blány, která je od komůrky odděluje. Po několika hodinách se zvýší množství CO₂ ve vzduchové komůrce. To způsobí, že mládě prorazí skořápku vaječným zubem, aby mohlo dýchat. Při normální poloze mláděte k proražení skořápky dochází v oblasti vzduchové komůrky nebo na jejím okraji. Mládě pak po několika hodinách postupně naruší po celém obvodu vejce (často po obvodu blány) a vyklube se.

Jak probíhá líhnutí u ptačích rodičů

Líhnutí je nejkritičtějším obdobím vývoje a nejlepší je, když dojde k vylíhnutí pod ptačími rodiči.

Mládě už 1 až 2 dny před líhnutím vydává pípáním signály. Ptačí rodiče velice intenzivně pípající vejce sledují až do vylíhnutí. Papoušci někdy mláděti pomáhají narušit skořápku, aby se mohlo vyklubat. Jsou zřejmě stimulováni poplašným pípáním, které mládě vydává v případě, že se nemůže prokousat skrz skořápku. Asistence rodičů však není pravidlem. Pokud nacházíme nevyklubaná mláďata v hnízdech, příčina může být v malé vlhkosti, infekci ve vajíčku, ve špatném vývoji mláděte, způsobeném nedostatečným zahříváním. Stává se také, že nezkušená samice své čerstvě vylíhnuté potomky špatně zahřívá a podchladí. Tím se zpomalí biologické funkce orgánů mláďat, což znamená jejich nevyhnutelný konec. Může se také stát, že z různých stresových příčin rodiče svoje narozené potomstvo nekrmí nebo usmrtí.

Vejce v dolíhni, naklubání, klubání

Naklubání lze rozpoznat podle dírky ve vajíčku, kdy skořápka a její úlomky jsou nadzvednuty směrem od povrchu vajíčka. Pokud se mládě poprvé naklube na tupé straně vejce, pak se většinou jedná o správnou polohu, a je šance, že se samo vyklube. Někdy se také stává, že se mládě klube špatným směrem nebo rychle zeslábne a přestane být aktivní. To poznáte podle prodlužujících se intervalů a slábnoucího pískání mláděte. Pokud během 40 až 48 hodin od prvního naklubání mládě nejeví snahu nebo pokroky v klubání, je nutno okamžitě zahájit asistované líhnutí.

Rizika při líhnutí

Mládě ara ararauna naklubalo skořápku (42 hodin do nalíhnutí).

Skořápka naklubaná po celém obvodu (1 hodina do nalíhnutí).

V závěrečné fázi klubání „mláděti běží čas“.Doba od prvního naklubání skořápky do vylíhnutí může být od 20 do 48 hodin. Do 48 hodin od naklubání skořápky by se měl jedinec nejpozději vyklubat. Jinak mu hrozí velký úbytek sil, mládě slábne a přestává být aktivní. Se snižováním aktivity se zpomaluje krevní oběh a snižuje se i tělesná teplota. Hrozbou je také kontaminace od výkalů, které mládě přibližně od okamžiku, kdy už mělo být vylíhnuto, ze sebe vylučuje, i když je ještě ve vejci. Prostředí se stává toxické a začne ohrožovat život mláděte.

Obrácená poloha

Pokud se nestačí zárodek v poslední fázi před líhnutím otočit a mládě zůstane hlavou ke špičatému konci vajíčka, jedná se o tzv. „obrácenou polohu“. Je to poloha riziková a mládě se pouze v některých případech vyklube samo. V této poloze je mládě dezorientované a naklube se mimo vzduchovou komůrku, ve špičatém konci vejce. Ve většině případů se mládě nedokáže dostat ze skořápky samo ven. Pak je jediná cesta v takové situaci líhnutí s pomocí člověka. Pokud má mládě opačnou polohu (hlavou do špičky), k naklonění vzduchové komůrky těsně před líhnutím nemusí dojít.

Asistence člověka při líhnutí

Jakékoliv zasahování do líhnutí je velice rizikové.

Do líhnutí zasahujeme jen v případě, že je to opodstatněné a po konzultaci s někým, kdo má s líhnutím praktické zkušenosti. Prosvícením zjistíme, kde je ve vejci volné místo, abychom mládě nezranili. Nejdříve musíme v místě naklubání nebo poblíž místa, kde má mládě hlavu, zvětšit nebo vyloupnout otvor ve skořápce pro přístup vzduchu. Většinou se v otvoru objeví zobáček a mládě začne pípat. Po tomto zásahu vrátíme vejce do dolíhně a vyčkáme, zda mládě do několika hodin nezahájí klubání samo.

Pokud se mládě neklube, přikročíme k asistovanému líhnutí, neboli opatrnému a postupnému vyloupání mláděte. V loupání bude místy bránit cévní síť, která je napojena na krevní oběh mláděte. Pokud je žilek moc, je nutné mládě vrátit do dolíhně a vyčkat s dalším postupem několik minut až hodin. Prostor ve vajíčku mírně zavlhčujeme vlažným fyziologickým roztokem. Ve vlhkém prostředí líhně se cévy postupně stahují. Neustále musíme dbát na to, abychom některou neporušili, jinak by nastalo silné krvácení, které by vedlo k úhynu mláděte. Postupné vyloupání trvá několik hodin.

Mládě vždy umístíme do dolíhně a dbáme na to, aby při manipulaci mimo dolíheň neprochladlo.

Při loupání postupujeme od vzduchové komůrky a hlavy mláděte a opatrně odlupujeme ta místa skořápky, kde už je stažená cévní síť. Pokud je mládě ještě spojeno se skořápkou, vložíme ho i s ní zpět do inkubátoru. Pokud uvolníme hlavičku a křídlo a mládě má ještě dostatek sil, samo se ve správnou dobu dostane ze zbytku skořápky.

V této době by mělo mít mládě dostatečně vstřebaný žloutkový váček, který mu slouží jako zásoba živin ještě na dalších 24 hodin. Pokud tomu tak není, mládě je třeba ponechat ve zbytku skořápky až do doby vtažení žloutkového váčku. Po nalíhnutí pupek, neboli místo, kde se vtahuje a vstřebává žloutkový váček, dezinfikujeme přípravkem Betadine, který je pro ptáky vhodný.

Nalíhnutí

Po vyproštění mláděte ze skořápky zvýšíme teplotu v okolí mláděte na 37 °C, aby oschlo a neprochladlo. Mládě během několika hodin v inkubátoru oschne a na jeho těle je patrné chmýří. Prvních několik až 24 hodin mládě tráví ještě ve žloutkovém váčku a my se zatím připravíme na první krmení. Žloutkový váček musí být v době vylíhnutí téměř vtažen do těla. Pokud nemá mládě vtažený žloutkový vak, je nutná konzultace dalšího postupu s veterinářem- specialistu na exotické ptactvo. Nevtažený žloutkový vak je citlivým a rizikovým místem pro případnou infekci.

Okamžik vyklubání mláděte ara ararauna

Mládě spojené se skořápkou a s chlorioalantoidní membránou cévkou vycházející z pupku, kolem cévy jsou viditelné zbytky bílku

Nalíhlé mládě, z pupku vychází membrána, která se po několika hodinách oddělí

Mládě po nalíhnutí

Po řádném oschnutí mláděte snížíme teplotu v inkubátoru z 37 °C na 36,5 °C a ponecháme ji na této hodnotě první 2 dny. Zda teplota v inkubátoru mláděti vyhovuje, se dá určit také podle toho, jak se jedinec chová. V případě, že se klepe a pípá, je nutno teplotu mírně zvýšit. V opačném případě, kdy mládě lapá po dechu a neklidně se neustále vrtí, je třeba teplotu mírně snížit. V optimální teplotě je mládě klidné, spokojeně odpočívá, spí nebo jen v případě hladu zvedá hlavičku a žadoní. Teplotu v inkubátoru je třeba často monitorovat a nastavenou teplotu je dobré ještě kontrolovat rychloběžkou (teploměr měřící momentální teplotu v daném bodu). Častým jevem totiž je, že nastavená teplota na displeji inkubátoru a teplota měřená v místě mláděte je rozdílná. A to bohužel někdy i o několik stupňů. Je to zapříčiněno většinou nedostatečným prouděním a promícháváním vzduchu nebo naopak silným výkonem ventilátoru v inkubátoru.

Vlhkost nastavíme přibližně na 50 až 60 % RH, podle druhu papouška. Pokud je vlhkost moc nízká, mládě je dehydrované, špatně tráví a má suchou pokožku.

Krmení mláďat po nalíhnutí

Nalíhnuté mládě má k dispozici přibližně 24 hodin energii ze žloutkového váčku, který je v ideálním případě zcela vtažen do břišní dutiny. Po dobu prvních 20–24 hodin není nutné mládě krmit. Je však třeba mláděti podávat tekutiny ve formě fyziologického roztoku o teplotě 37 °C jednou za 2 hodiny, aby nebylo dehydrované.

Milan Bartl

Zpět na přehled článků